Tak takhle se odehrává část intra zajímavé RPG hry Mario & Luigi: Superstar Saga (dále jen MLSS). Zatímco Toad zburcuje Maria a Luigiho, na hradě se objeví náš starý známý – Bowser! Ovšem má problém: pokud unese princeznu v tomto stavu, riskuje zničení své pevnosti (anžto princezna místo mluvení pouští ze sebe výbušná „slova“). Takže po vzájemném boji (tutoriál) požádá bratrské duo o pomoc a dokonce se rozhodne ke spoluúčasti na misi obou bratrů. Po chvilce Bowser i Mario s Luigim odlétají Koopa Cruiserem směr BanBean…


   Příběh se nezdá, ale je poměrně zajímavý a rovněž je prošpikován nadsázkou a homorem. Hlavním zlounem je čarodějnice Cackletta a pomáhá jí onen tvoreček zmíněný v perexu – Fawful. A jejich cíl? Samozřejmě ovládnout svět, takže nic moc originálního (tady to ale nevadí, tohle není „pravověrné“ RPG jako třeba Final Fantasy). Pro MLSS je taky typická rozmanitost a humornost postav (třeba královna Bean dává svojí „rozlohou“ jasně najevo, kdo je tu těžká váha) i enemáků, což je samozřejmě plus. V prostředí mapy lze také využívat Bros akce (jsou užitečné i v boji – o tom dále). Takže pokud je vpředu Mario, Luigi na něj skočí a oba vyletí hodně vysoko (High Jump) a je-li první Luigi, vyskočí na něj Mario a oba vystřihnou ukázkovou vrtuli vhodnou na překonávání propastí (Spin Jump). Tím jsem naznačil, že lze pořadí obou postav prohazovat v závislosti na tom, který z obou speciálních pohybů právě potřebujete provést. Další speciální pohyby získají bratři po získání kladiv (Mario může „zarvat“ Luigiho do země, čili udělat z něj krtka a Luigi zase může z Maria udělat Mini-Maria). Všechny tyto Bros akce jsou potřeba pro řešení hádanek.


  MLSS je RPGčkem, takže naše hrdinská dvojice chodí po mapě, typickým způsobem (mlácením hlavou do známých Mario bloků) získává peníze a předměty (léčivé či oživovací houbičky, sirupy nebo čtyřlístek léčící negativní statusy typu jed a spol. a další) a samozřejmě bojuje s nepřáteli (oba rekové samozřejmě bojem získávají EXPy a levelují). Boje nejsou náhodné (protivníky vidíme přímo na mapě jako třeba v Chrono Triggeru), ovšem se potkáme s „bojovými arénami“ (tady to ale nevadí, kraťoučké loadingy arén pocit ze hry nijak neruší). Soubojový systém je kolový (avšak tu není striktně udáno, kdo je na tahu – toto je závislé na „Speed“ atributu postav i protivníků) a velice propracovaný. Můžete útočit normálně (když je to Mario a Luigi, tak normální útok = skok) nebo kladivem (dostanete je v určité fázi hry) a dokonce i rukama. Je tu ale jedna věc převzatá ze Super Mario RPG: Legend of Seven Stars – když potvrdíte útok, postavička zaútočí a pokud ve správné chvíli zmáčknete akční tlačítko ještě jednou, pak útočník udělí protivníkovi nějaký ten damage navíc. Obrana je také řešena tlačítky – jakmile nepřítel útočí, stiskněte akční tlačítko ve správnou chvíli a protivník mine, dokonce lze takto dělat i protiútok! Další možností jsou takzvané Bros Attacky. Jsou to de facto kombinované akce obou bratří. Ve správnou chvíli musíte mačkat udaná tlačítka, a pokud se vám to povede, útok bude stát za to (hra se v kritickém okamžiku zpomalí a ukáže, kdy které tlačítko stisknout. Tuhle pomůcku je ale možné vypnout). Bros útoky stojí Bros Pointy (BP) – a „zaplatí“ jimi ten z obou bratrů, který spustí Bros attack. Samozřejmě lze používat i itemy a v případě nouze také utéct (nějaké ty mince jim nešikům však vypadnou z kapes).

   Jak jsem již uvedl, velkým kladem je různorodost a vtipnost protivníků. Najdeme tu jak ty klasické (třeba Goomby hned na začátku na palubě Koopa Cruiseru nebo Bill Blastery), tak i celou řadu nových neřádů. Bossů je ve hře dostatek, boje s nimi jsou zábavné a někdy taky docela náročné.


   Ve hře je i neobvykle velké množství hádanek a nejrůznějších puzzlů, což mne samozřejmě těší. Dokonce, co se týče četnosti a rozmanitosti hádanek, MLSS možná někomu připomene Golden Sun (i když pravda, tahle hra je mnohem těžší kalibr než oba bratříci). U hádanek se musí alespoň trochu myslet a také je zapotřebí zvládat Bros akce. U některých puzzlů je i časový limit (třeba Luigi se dostane ke spínači na bránu, tím spustí časový limit, načež se musí spojit s Mariem, toho zmenšit, aby se k otevřené bráně dostal – a to celé v časovém limitu). Jsou tu i minihry jako třeba Border Jumping (skákání přes lano) nebo Hoohoo Minecarts (propracovaná projížďka důlními vozíky, kdy Mario musí svítit Luigimu na cestu a sám se starat nejen o diamanty a překážky – tohle musí zvládat i Luigi, ale i o baterky, protože světlo postupem času slábne) a docela se mi zalíbily. Ovládání je dosti jednoduché a snadno pochopitelné: tl. A ovládá přední postavu, tl. B tu zadní. Na mapě je pod oběma tlačítky normálně skok (pokud přijdete k nějakému NPC, ikonka skoku se změní na ikonu mluvení - případně vykřičník, je-li poblíž něco hodné vaší pozornosti), ale tl. L a R lze skok zaměnit za kladivo nebo Bros akci (u toho, kdo je vzadu), případně nějakou speciální akci dostupnou v určitém okamžiku. V boji tl. A ovládá Maria a tl. B Lugiho. Směrové šipky rotují kruhovým panelem příkazů nad právě jedoucí postavou a rovněž jimi vybíráte cíl zvolené akce. Potvrdíte tlačítkem odpovídajícím právě ovládané postavě.


   Zvuky jsou typické mariovské, ale…oba protagonisté během (samozřejmě textových) dialogů vyluzují různé zvuky i hlasy, což je dosti zábavné. Hudba je velice pěkná, je tu spousta nových songů i těch starých (ty byly zremasterovány, třeba typická „jeskynní“ melodie).


   Grafika? Tak ta je na tom velice dobře. Je samozřejmě kreslená a prostředí je velice rozmanité a také nápadité. Jednotlivé lokace jsou také dosti členité, takže si užijete i Bros akcí a přemýšlení nad tím, kam jít. Postavy jsou velmi pěkně nakreslené i rozanimované – to platí jak o hrdinech, tak i o nepřátelích/bossech/NPC. Efekty pohybů a akcí jsou pěkné a vůbec – na hru se velice dobře kouká. A to je jedině dobře.


  Verdikt: Mario & Luigi: Superstar Saga je zajímavé RPG s relativně pěkným příběhem a dvojicí veleznámých hrdinů v hlavních rolích. Je pravda, že RPG část hry je poněkud odlehčená, ale to vůbec nevadí. Battle systém je zábavný a až nečekaně propracovaný. Humor a nadsázka jsou snad všude, od zvukových a pohybových projevů hrdinského dua přes běžné nepřátele až po NPC a bossy. Hra má také pěknou trvanlivost – nějakých 20 hodin čistého času, což je na handheldovku určitě zajímavá porce času. Tahle hra je prostě hodně, ale hodně, povedená. Tvůrci si na ní dali záležet – a je to z ní doslova cítit. Kdo má rád Maria a stráví lehčí RPG, pro toho je MLSS povinným nákupem. Dávám velice pěkných

Hodnocení : 9,0