Tak takhle nějak bych viděl jeden z mnoha vojenských střetů ve vynikající tahové strategii Advance Wars pro GBA. Tahle hra má na kontě dvě pokračování a status AAA titulu jak pro GBA, tak v případě třetího dílu i pro NDS. Pojďme se podívat na začátek toho všeho, pojďme si prohlédnout první díl této skvělé taktické série.

V roce 2001 vyšlo na GBA pokračování letité série „Wars“, která se doposud objevovala na SNESu a klasickém GameBoyi a nedostala se mimo Japonsko. Toto pokračování dostalo název Advance Wars a hned sklidilo obrovský úspěch i proto, že se dostalo mimo Japonsko a je oficiálně k dostání i v ČR. A touto hrou se nyní budu zabývat.

   Advance Wars (dále jen AW) je tahová strategie, kde nejprve táhne hráč a pak předá slovo protivníkovi. Jedete svými jednotkami, napadáte nepřátele (bitvy probíhají v hezky provedených animacích, které zohledňují počet strojů/lidí na obou stranách), dobýváte města, báze, letiště,…AW se odehrávají ve fiktivním světě, časově v současnosti. Velkou výhodou hry je celkem velké množství herních modů – dlouhá a celkem nelehká kampaň, později odemknutelná Advance Kampaň – je výrazně těžší než klasická. Dále tu máme War Room, což jsou sólo bitvy, VS mode – bitvy dvou i více lidských hráčů na jednom GBA, editor map a samozřejmě možnost linkování. No a začínáte Field Trainingem, což je povedený tutoriál o 14 misích + 1 jedné skryté. Tento tutoriál nepřeskočíte, neboť až po jeho dokončení se odemknou ostatní mody hry. 

Příběh

Příběh není pro tuto hru až tak důležitý. Jste novým poradcem-začátečníkem strany Orange Star, jenž má vypomoci velitelům v řešení zapeklitého problému: Velitel Olaf ze sousedního Blue Moon najednou zničeho nic napadl hranice Orange Star a postupuje vpřed. Vy a mladíček Andy jste vrchní velitelkou Nell vysláni, aby jste dostali Olafa zpět z vaší půdy. Ale tohle není ten největší problém. Vaše jednotky pod vedením Vaším a vedením trojice Andy, Max a Sami budou putovat světem, aby zjistily, co způsobilo nenadálou agresivitu ostatních stran vůči Orange Star…  

Jednotky

Základním kamenem strategií bývají jednotky, tady tomu jinak není. Ale co mě poprvé zarazilo, je jejich počet vzhledem k tomu, že se jedná o hru pro „ubohé“ GBA. Hra dělí jednotky na dvě skupiny co se týče způsobu boje a tři skupiny co se týče povahy jednotek. Začněme onou povahou. První skupinou jsou pozemní jednotky. Sem patří pěchota (dva druhy – klasická a mechanizovaná), která je sice nejslabší, ale veledůležitá díky schopnosti překonávat brody, hory a zabírat budovy, čímž zajišťuje armádě přísun financí a posil – rozeberu dále. Dále jsou tu dva druhy tanků, ten obyčejný je na svoji cenu celkem silný a rychlý. Jedná o docela univerzální jednotku schopnou rychlého a silného útoku. Střední tank (Medium Tank) je více než dvakrát tak dražší, ale jeho síla stojí za to. Samozřejmě tolik neujede jako lehký tank. Pak tu máme Recona, možná vtip od autorů, že sem dali džíp s celkem slabým kulometem, ale tohle vozítko je průzkumník hodící se hlavně do map s Fog of War (mlha omezující viditelnost), jelikož má nejdelší dohled ze všech jednotek. Nesmí chybět APC transportér, který převáží pěchotu a taky zásobuje jednotky palivem a municí, neboť oboje je omezeno! Samozřejmostí jsou i artilerie a mobilní raketomety dvou typů – země-země a země-vzduch a taky nezbytný A-Air, což je vozítko vybavené smrticí Vulcan zbraní proti čemukoliv létajícímu a uplatní se i proti pěchotě. 

Letecké jednotky tak variabilní nejsou. Dají se dělit na letadla a vrtulníky. Vrtulníků jsou dva typy – T-Copter, což je klasický transportní kousek, který uveze jen pěchotu. Tím druhým je B-Copter, čili klasický bojový vrtulník nasaditelný proti čemukoliv pozemnímu, námořnímu a proti vrtulníkům. Mnohem dražší, ale efektivnější jsou letadla. Zase dva typy – stíhačka, která ale útočí jen na vzdušné jednotky (skvělá na hubení vrtulníků, neboť ty na letadla střílet nemohou). Bombardér je už celkem síla, které se musí bát cokoliv pozemního nebo námořního. On se musí bát letadel a protivzdušných zbraní. 

A nakonec tu máme jednotky námořní. Tam zase moc variability není. Lander je klasický transportér, který uveze dvě jakékoliv pozemní jednotky, Cruiser je křižník využitelný jen proti ponorkám a létajícím jednotkám, Submarine je už zmíněná ponorka, která útočí jen na námořní cíle, ale je schopná se ponořit, takže není vidět, ovšem tahle její výhoda je kompenzována vyšší spotřebou paliva. A nakonec bitevní loď – nejdražší jednotka, která ale za ty nekřesťanské prachy skutečně stojí… A teď to druhé dělení – na jednotky Direct Combat (boj na blízko) a Indirect Combat. Direct combat je cokoliv, co se musí dostat těsně vedle nepřítele, aby mohlo jej napadnout. Klasickým příkladem budiž tanky. Indirect Combat jsou jednotky schopné útoku na dálku (nemusí stát vedle protivníka). Jde o artilerii, mobilní raketomety (jak protizemní, tak protivzdušný) a bitevní lodě. 

Bojující strany

Ve hře jsou čtyři bojující strany. Jedná se o Orange Star (červená barva), Blue Moon (modrá barva), Yellow Comet (žlutá) a Green Earth (zelená). Tyto strany se nijak od sebe neliší co se týče jednotek, ale autory musím pochválit za individuální design jednotek pro každou stranu v bitevních animacích a na mapě je rozlišíte barvou a různými postavičkami pěchoty a taky podobou velitelství. Ona je tu ale i pátá strana, ale tu potkáte až v závěru kampaně hry… Jenom dodám, že celou kampaň hrajete za Orange Star a hrajete proti ostatním třem stranám. 

Velitelé – COs

Jestliže bojující strany se neliší jednotkami, tak se liší svými veliteli. To jsou lidé, kteří velí armádám a vy coby hráči jste jejich poradci. A právě tady je jádro hry. Každá strana má 2 velitele, výjimkou je Orange Star, která má velitele 4 a k tomu 1 velitel oné páté záhadné strany. A jak důležití ti velitelé jsou? Jsou tak důležití, že dokáží totálně otočit bitvu! Každý velitel má svoje schopnosti, kterými ovlivňuje svoje jednotky (například Max z Orange Star je specialistou na přímý boj, takže všechny jeho jednotky s výjimkou dalekonosných jednotek mají zvýšený útok) a především mají svoje „CO Powers“, jakési ultimátní útoky, kterými mohou otočit bitvu. Už zmíněný Max má CO Power zvanou Max Force, která zvýší už tak vysoký útok jeho Direct Combat jednotek. Tyhle Powers ale jsou tak silné, že nejdou použít kdykoliv. Musíte se totiž postarat o nabití Power Meteru vašeho velitele (takový ten zpočátku šedý šnek vpravo nahoře, jak máte velitelovo jméno a svoje finance). Ten nabíjíte samozřejmě bojem, přičemž tu platí, že pokud vy útočíte, do Power Meteru dostanete čtvrtinu hodnoty zničené jednotky, zatímco napadený dostane celou hodnotu zničené jednotky. Až se Power Meter naplní, je možné přes menu (klik kamkoliv do mapy, kde není jednotka nebo základna) aktivovat CO Power. Navíc mají jednotky velitele s aktivovanou Power v aktuálním a bezprostředně následujícím protivníkově kole bonus na obranu. Velitelé jsou naprosto odlišní a musí se za každého hrát poněkud jinak, třeba jiná bude hra za už zmíněného Maxe a jinak se bude hrát za Grita, což je specialista Blue Moon zaměřující se na dalekonosné zbraně, jimž navyšuje dostřel a útok, ovšem s tanky si tolik netyká – má je oslabené. Ještě jedna věc, která se mi zalíbila na velitelích. Hru dělali Japonci, konkrétně Intelligent Systems, takže není divu, že tito velitelé mají každý svoji osobnost a vztahy, které poodkrývají během hry formou rozhovorů. 

Herní principy a ovládání

Advance Wars jsou docela komplexní hrou, kterou ale není tak těžké pochopit.  Základem je klasický tahový způsob boje. Jednotky mají každá své obranné číslo, které se ale dá zvýšit obranným bonusem. Ten je poskytován terénem, na němž daná jednotka stojí. Terénu je několik typů. Například silnice, les, hory,… Každý typ terénu ovlivňuje jednotky jednak obranným bonusem a jednak „cenou“ pohybu po daném typu terénu. Tak třeba silnice obranný bonus nedává, louka dává bonus 10 %, les 20 %, město 30 % a velitelství a hory 40 %. Obranný bonus je dán hvězdičkami, každá znamená 10 %. Toto neplatí pro letectvo.Tak třeba klasická pěchota se lépe pohybuje v lesích, hory jsou pro ni sice dostupné, ale prodírá se přes ně pomalu. Hra rozlišuje mnoho druhů pohybu – pěší (pěchota), mech (mech. pěchota), kola (Recony, mobilní raketomety), pásy (tanky, AA, artilerie), vzduch (letadla, vrtulníky) a voda (lodě).  Ve hře je samozřejmě i počasí – sníh a déšť. Sníh zpomaluje jednotky a déšť rovněž a k tomu ještě snižuje jejich dohled. Někteří velitelé jsou na sněhové/deštivé počasí zvyklí, takže během deště/sněžení jejich jednotky nejsou penalizovány.

Munice a palivo – tady je oboje omezeno, takže je třeba si dávat pozor. Dají se doplnit buď pomocí APC nebo ve vlastních městech, kde musí stát při zahájení kola. Některé jednotky mají dvě zbraně – primární a sekundární, kterou je vždy kulomet, podobně jako ve skutečnosti (hezký detail, mnoho PC strategií tohle neznalo – třeba klasický Command and Conquer), tak třeba tank má dělo na vozidla a lodě, a na pěchotu a vrtulníky má kulomet. Tady platí, že kulomet jakožto sekundární zbraň nemá omezenou munici (čili třeba obyčejná pěchota zásobování municí nepotřebuje). Jsou i jednotky, které ale zbraně nemají vůbec – transportéry, ať už APC, nebo Lander či T-Copter. U paliva platí jedna důležitá věc. Zatímco pozemní jednotky spotřebují tolik paliva, kolik v daném kole ujedou (pokud stojí, nespotřebovávají palivo), tak letecké a námořní jednotky se chovají jinak! Ty spotřebovávají vždy (i když stojí) určité množství paliva – odečte se na začátku kola – a samozřejmě taky tolik paliva, kolik uletí/uplují, pokud je s nimi hýbáno.

Hra taky při útoku ukazuje procentuální šanci na zničení celé protivníkovy jednotky + info o terénu a napadené jednotce (viz obrázek). Jednotky se totiž dělí na 10 jednotlivých strojů/lidí a pokud jsou poškozeny, tak se na mapě u nich objeví číslo s počtem zbylých jednotek. Pokud stav klesne na 0, celá jednotka je zničena. Boj se řídí jednoduchým pravidlem – útočník má vždy výhodu, neboť útočí celá jeho jednotka, zatímco protivník odpovídá tím co mu zbylo (jestli mu něco zbylo). Samozřejmě je v úvaho brán velitel a terén, takže je třeba útočit z např. města s obranným bonusem 3 (30 %), pak máte menší ztráty při protivníkově protiútoku.

Pohyb po mapě – je vyřešen velice dobře, jednotky mají jasně určeno, kam smějí, kam ne. Ale zamrzela mě chybka programátorů, totiž že letadla se chovají jako pozemní jednotky s výjimkou toho, že mohou kamkoli, takže je lze třeba zablokovat pomocí tanků. Ona to vlastně není chybka, spíše se jedná o to, že autoři na mapě ignorují různé výškové hladiny (zjevně by GBA více výškových úrovní asi nedalo).

Budovy jsou velice důležité. Je jich několik typů. Prvním a nejčastějším jsou města. Tato, jsou-li pod vaší kontrolou, vám dávají 1000 G za kolo a také se v nich opravují jednotky (stojí to peníze) a zásobují se palivem a municí. Druhým typem budov je báze. Tady vyrábíte pozemní jednotky, i báze vám dávají 1000 G za kolo. Letiště vyrábí letadla a vrtulníky (opět dává 1000 G/kolo) a nakonec přístav samozřejmě vyrábí lodě a taky vám dává prachy. V přístavu (jedno jestli vašem, neutrálním nebo nepřátelském) lze taky vyloďovat jednotky, jinak pouze na mělčinách (ve hře jakoby plážovité pobřeží). Každá z produkčních budov taky opravuje a zásobuje jednotky svého typu, čili báze opravuje/zásobuje pozemní jednotky, letiště letecké a přístav námořní. Ještě je tu jeden speciální typ budovy – HQ neboli velitelství. Opět dává 1000 G za kolo, ale má obranný bonus 4 (ostatní budovy mají bonus 3) a hlavně vaše HQ nesmí být zabráno nepřítelem, jinak končíte! Samozřejmě, pokud vy zaberete nepřátelské HQ, okamžitě vítězíte.

A jak dostat budovy pod svoji kontrolu? Jednoduše. Slouží k tomu pěchota a její příkaz Capture (Zaber). Každá budova má 20 Capture Pointů (CP), pokud dáte pěchotě na budově příkaz Capture, tato jednotka ji začne obsazovat a počet Capture pointů budovy se sníží o HP (životy) zabírající pěchoty, takže třeba pokud zabíráme město pěchotou v plném stavu (10 HP), tak po dokončení akce bude mít město 10 CP, čili město obsadíme za 2 kola, neboť pokud dostaneme Capture Pointy budovy na nebo pod 0, budova je naše. 

Ve hře je samozřejmě přítomen i fenomén známý z PC realtime strategií, totiž Fog of War (dále jen FoW). Jde o jakousi mlhu, která zastře cokoliv, co není v dohledu vašich jednotek. FoW v kampani používá jen několik map, ale ve VS modu si můžete mlhu zapnout na jakékoliv mapě. A jak FoW funguje? Klasicky – pokud pojedete jednotkou, po dokončení pohybu se odhalí část mapy, kterou tato jednotky vidí a právě proto tady nacházejí uplatnění Recony, které mají nejdelší dohled ve hře (5). V AW je ale FoW zákeřná. Hodně zákeřná. Pokud jedete přes políčko, kde je nepřítel (ale nevidíte ho), tak se jednotka zastaví vedle něj a končí pro ni tah. Zvláštní nebezpečí číhá z lesů a útesů (reefs). Totiž jednotky v lese a útesu nevidíte tak, že dostanete onen les/útes do dohledu vlastní jednotky (myšleno tím, že přijedete s jednotkou blíže onomu lesu). Abyste viděli jednotku schovanou v lese/útesu, tak vaše jednotka MUSÍ stát těsně vedle tohoto lesu/útesu. Jelikož AI na rozdíl od vás skrz FoW vidí, je to veliké nebezpečí. Útěchou budiž, že pravidlo o lesích a útesech platí i pro AI, takže AI rovněž nevidí vaše jednotky v lesích, dokud nedostane svoje jednotky těsně k lesu, kde máte svoje jednotky. A ještě jedna poznámečka…normálně (mapa bez FoW), když uděláte jeden pohyb, zrušíte ho a pak provedete pohyb druhý a ten potvrdíte, tak se palivo odečte za ten druhý provedený manévr. Ale v mapách s FoW se odečte palivo za OBA manévry (jak ten zrušený, tak i ten uskutečněný), takže pozor! 

Ovládání je zcela přizpůsobeno GBA a je velice pohotové a jednoduché. D-Padem ovládáte kurzor, kterým vybíráte jednotky. Když nějakou vyberete, objeví se příkazové menu, něhož si vyberete příkaz, třeba Move (pohyb) a následně pomocí D-padu ukazujete jednotce cestu, přičemž máte zobrazeno, kam se jednotka dostane a kam ne. Útok probíhá obdobně, vyberete příkaz Fire (pokud střílet nemůžete, příkaz je neaktivní) a D-padem určíte cíl (opět hra ukáže, které jednotky můžete v dané chvíli danou jednotkou napadnout). Co se týče tlačítek, tak tl. A slouží k výběru jednotky, příkazu atd. B tl. Slouží ke zrušení volby/příkazu a pokud není vyvoláno menu, tak tímhle tlačítkem si můžete zobrazit dojezd/dostřel jednotky, na níž máte kurzor, což vřele doporučuji, pokud má nepřítel dalekonosné zbraně. L-tlačítko cykluje mezi jednotkami, které ještě neprovedly svůj tah a R tlačítko zobrazuje informace o jednotce/terénu, na němž je kurzor. Pokud stisknete A-tlačítko kdekoliv kde není jednotka nebo továrna/přístav/letiště, objeví se systémové menu. Tady ukončujete kolo, nastavujete Options, aktivujete CO Powers atd. 

Samotná hra

Kampaň hry je striktně lineární, takže chodíte od bitvy k bitvě. Váš pochod hrou je zobrazen na kampaňové mapě. Co se týče misí jako takových a jejich úkolů, tak tam není téměř žádná variabilita. Úkoly jsou: klasické znič protivníka buď vymlácením jeho jednotek nebo obsazením jeho HQ (to funguje hned a bez keců), dále už máme něco vypečenějšího – jsou to boje o budovy. Musíte obsadit daný počet budov dřív než nepřítel. A nakonec tu máme mapy, kde musíte zničit/ochránit konkrétní jednotku. Vždy hrajete proti nějaké nepřátelské straně a jejímu veliteli (hra vám ukáže, kdo bude stát ve vaší cestě). V některých misích si lze vybrat velitele, s kterým půjdete do boje. Velmi důležitý je design jednotlivých levelů, který se náramně povedl. Hlavně ty pozdější spíše připomínají puzzle, kde řešíte, jak se dostat nepříteli na kobylku. Co se týče dojmů a obtížnosti, s AW jsem navýsost spokojen. Kampaň jsem již dohrál a není to žádné peříčko už od začátku. Obtížnost je celkem vyvážená, takže čekejte relativně lehčí úvod kampaně a naopak hodně tuhou závěrečnou bitku. Hra nabízí tuny taktických možností dané designem mapy, veliteli (vaším i nepřátelským) a jednotkami. Během kampaně si velitelé normálně povídají, někdy jim odpovíte na otázku (klasické ano/ne), Nell (vrchní velitel Orange Star) vám dává instrukce k dané misi a provází vás celým tutoriálem.

Dojem z kampaně (a vlastně z celé hry) je opravdu dobrý, jen ta přísná linearita kampaně, kterou autoři vyřešili v pokračování, kde si můžete mise vybírat, to trochu kazí. Opravdu, celá hra je barevný a veselý pohled na peklo válečné. Ale hraje to…jak? Náramně. Ovládání (vysvětleno výše) je celkem jednoduché, velice rychle přejde do krve, komplexní pravidla hry jakbysmet a pak už je to na vaší mozkovně, zda-li se dočkáte dalšího vítězství. U pravidel se malinko zastavím. O sekci výše jsem je vysvětlil a vypadá to hrůzostrašně. Ne, vypadá, ale není. Hra je koncipována tak, že si pravidla uvědomíte (např. radši útočím z terénu s lepším bonusem než jaký má terén, na kterém je napadený, budu mít menší ztráty při jeho protiútoku a zároveň jemu způsobím ztráty větší) za pochodu a pak si jen hrajete. Super. Pravidla pro vylodění taky nejsou žádný problém – tam, kde to nejde, vám hra vylodění prostě nepovolí. Pravidla pro pohyb jsou logická a naprosto jasná – tank se na hory nevyškrábe. Zvyknout si na pravidla vám pomůže už zmíněný tutoriál, který je sice poněkud delší, ale zato vám jasně a srozumitelně objasní všechna zákoutí pravidel této komplexní a vskutku povedené hry.

Bohužel ani AW nejsou dokonalé. Krom chybky s letadly na mapě je to hlavně mozkovna vašeho AI protivníka. AI někdy udělá logický a dobrý krok (třeba dorazí váš už načatý tank, atakuje nebráněné dalekonosné jednotky, pěchotu zabírající budovy, transportéry), ale dělá i kiksy a velké. Například pokud útočí více jednotkami, tak nejprve někdy útočí jednotkou poškozenou a teprve pak plně zdravou (optimální je opak – načnout nepřítele zdravou jednotkou a pak ho dorazit poškozenou). A hlavní chyba, spíše kiks jak hrom – AI si nehlídá velitelství!! Takže pokud budete dost chytří, můžete jinak prohranou bitvu vyhrát tím, že zaberete nepřátelské HQ, což funguje hned a bez keců, jak jsem uvedl výše. Případně má AI pár jednotek u svého velitelství, ale s těmi si stačí poradit a počítačový protivník bohužel nezná „ústup za účelem ochrany velitelství“. Škoda. 

Obchod a editor map

Ve hře je přítomen i jednoduchý, ale výborně ovladatelný editor map (položka Design Maps v hlavním menu), v němž si můžete vytvořit mapy podle vlastní fantazie. Podmínkou je, aby na mapě byly aspoň 2 strany, které mají velitelství a buď alespoň 2 jednotky nebo továrny pro každou stranu. Pokud splníte podmínku pro hratelnost mapy, hra vám to dá najevo hláškou Play:OK.

Dalším prvkem je obchod. Obchod? Ano. V kampani a ve War Room režimu dostáváte po každé splněné misi skóre ve třech kategoriích – Speed (počet kol potřebných k dokončení mise), Power (počet zničených nepřátelských jednotek vzhledem k celkovému počtu nepřátelských jednotek v misi) a Technique (počet ztracených vlastních jednotek vzhledem k počtu vašich jednotek v misi). Toto skóre se přepočítává na AW Coins (mince), které slouží jako platidlo v obchodě vysloužilého velitele Orange Star Hachiho (přístup do obchodu přes položku Battle Maps v hlavním menu). A co tam dostaneme, lépe řečeno, co si tam můžeme koupit? Mapy. Hodně map do War Room režimu a do VS režimu. Také si zde koupíme velitele ostatních stran, díky čemuž si budeme moci za ně zahrát ve War Room a VS režimech. Tito velitelé se ale v obchodě neobjeví jen tak…musíte během kampaně splnit jisté podmínky pro každého z nich a pak dokončit kampaň. Po dokončení kampaně si u Hachiho můžeme za symbolickou jednu minci koupit i otevření o hodně těžší Advance kampaně.

Grafická a zvuková stránka hry

Hra si drží velmi vysoké standardy i co se týče technického zpracování. Zvuky jsou takové, jaké by být měly - snadno rozeznáte štěkot kulometů od dunění artilerie či svistotu smrtícího přívalu raket. Hudba je dynamická a docela dobře hráče napumpuje na boj. Dobře určuje atmosféru hry, ovšem není tak nádherná jako u FF VI.  Grafika je ale tou částí hry, jíž musím vyseknout poklonu. Graficky je hra dosti barevná až roztomilá (na to že je to hra o válce). Má ale jedno VELKÉ plus - je vrcholně přehledná. Vidíte naprosto vše a přehledně...vidíte sebe, nepřítele (pokud není na mapě FoW), vidíte stav jednotek (pokud mají méně než 10, je u nich číslo s aktuálním stavem této jednotky), také vidíte jednotky s nedostatkem paliva (blikající ikonka kanystru)  i munice (ikonka náboje). Hra je opravdu přehledná a to mi naprosto sedí.  

Verdikt

Advance Wars je parádní tahová strategie pro GBA, jedná se o jednu z nejlepších her pro tuto platformu, takže neváhejte a kupujte. Stojí to za to, zvlášť multiplayer, který jsem ovšem nehrál, proto jsem se o něm nezmínil. Škoda nezvládnuté AI a snad až příliš šablonovité kampaně. Plusem hry je taky editor a doslova tuny map, takže hra vydrží hodně dlouho.

Hodnocení 

Parádní TBS se skvělým multiplayerem, parádním singlem, bohatými taktickými prvky, ovšem se slabší AI...dávám 

                            9,5

 Error, missing joomlaboard config file!