Final Fantasy od Square Soft je jednou z nejznámějších RPG sérií všech dob. Její čtvrtý díl posunul FFka i celý RPG žánr o velký kus dále – byl v mnohém revoluční. FF IV vyšla na SNES a dnes tu máme její port na maličké GBA. A právě tenhle port bude předmětem dnešní recenze.

Final Fantasy IV (SNES, rok vydání 1991) byla v rámci série doslova revoluční hrou. Poprvé přinesla detailně a hluboce vyprofilované postavy s vlastním jménem, osobností i minulostí a nadějemi, poprvé předvedla mohutný a košatý příběh plný všeho, co řádný příběh má mít. Poprvé se také objevil geniální a přitom jednoduchý soubojový systém ATB. Hra ale byla pro mnoho Japonců neúnosně obtížná, takže se (jen v Japonsku) objevila podstatně lehčí verze nazvaná Easytype (byly v ní posíleny zbraně i obranné prostředky a autoři kompletně překopali hlavního bosse a rovněž ho učinili lehčím než u „normální“ verze).

V roce 2005 byla FF IV převedena na Gameboy Advance coby Final Fantasy IV Advance. A právě tímto portem se budu zabývat. Hra má nové a opravdu krásné intro, které prostě stojí za to vidět. FF IV Advance vychází z původní verze, nikoliv z již zmíněné Easytype, čímž jsem zjevně zklamal všechny, kteří si mysleli, že FF IV Advance dohrají během chviličky. Hra má nějaké bonusy dostupné po dohrání a také lze hrát i za v původní hře ke konci nehratelné charaktery. O těchto věcech se ještě zmíním.

Je slunný den a na obloze je vidět klínovitou formaci několika jasně červených vzducholodí, kterak se vrací domů do Baronu. Na palubě jedné z nich je temný rytíř Cecil, vůdce elitní jednotky zvané „Red Wings“. Splnil svoji misi a vrací se odpočinout si. Odvrátí útok několika monster, ale jeho svědomí není v pořádku. Udělal dobrou věc? Před chvílí vtrhl i se svými vojáky do poklidné Mysidie a místním vyrval z rukou Vodní krystal…to nebyla bitva. To byla jatka. Mysidiané padali hromadně k zemi jako hrušky…hrůza. Po návratu se Cecil dočká šoku – král jej za pochyby o naléhavosti mise degraduje a dá mu balíček. Cecil jej má doručit do vesničky Mist a při cestě zabít nějakou příšeru. Cecilův přítel dragoun Kain je králem poslán společně s Cecilem, aby jej pohlídal….

Tak takhle začíná příběh Final Fantasy IV Advance. A musím říct, že je jednoduše krásný. Má vše, co má pořádný příběh mít – milostný vztah hlavního hrdiny Cecila a jeho lásky Rosy, mnohá příjemná i nepříjemná překvapení, radost, vztek, beznaděj, naději, zoufalost, šokující zjištění a dokonce i… smrt. Příběh hry je vážně famózní (přímo filmový), prozradím jen to, že část story se týká Měsíce. Po cestě Cecil potká mnoho postav, jež se k němu přidají (celkový počet hratelných postav je 12 včetně Cecila), například mladičkou vyvolávačku Rydii, neposedná, ale talentovaná dvojčata – čarodějnické učně Paloma a Porom, ninju Edgeho a mnohé další.

Gameplay se od jiných starších FF her takřka vůbec neliší. Pořád tu je světová mapa plná nejrůznějších lokací (města, lesy, hory, atd.) a stále na ní i v lokacích narážíme na náhodné souboje. Ve hře máme několikero dopravních prostředků, například vzducholoď (dokonce budete vlastnit dva (!!) kousky a ještě k nim dostanete upgrady!), vznášedlo nebo loď mimozemského původu. S původní hrou se také shoduje BRUTÁLNÍ obtížnost – je tu NEPOČÍTANĚ soubojů a mnohé jsou TĚŽKÉ! Tady se levelování nesmí podcenit, jinak si v závěrečné pasáži hry neškrknete! V Advance verzi hry jsou ale mnohé odlišnosti od staršího kousku. Tak třeba tu máme dva nové dungeony. Ten první (Cave of Trials) obsahuje ultimátní zbraně pro postavy, za něž jste v původní FF IV nemohli ke konci hry hrát. Ten druhý se nachází v Lunar Ruins a odemkne se dokončením hry. Je ULTRATĚŽKÝ a obsahuje i lahůdku v podobě hlavního bosse z Easytype verze původní FF IV. Tento dungeon také obsahuje celé patro nacvakané tuhými zkouškami pro každý hratelný charakter. K odemknutí zkoušky je třeba porazit hlavního bosse danou postavou (například k odemčení Zkoušky Barda je třeba porazit Zeromuse s Edwardem v partě). Takže se vyplatí „zakonzerovat“ si save z před koncem hry a dát si závěrečný boj s různými postavami. Dalším bonusem za dohrání hry je jukebox, který vám umožní volný poslech všech skladeb ve hře. No a rovněž si můžete do party vzít i postavy, jež dříve byly v závěrečné části hry nehratelné. A nakonec zmíním i povedený bestiář.

Zvuky jsou ve hře velice povedené a proti původní FF IV předělané. Hudba – má cenu o ní psát? Stačí jediné jméno – Nobuo Uematsu – a myslím si, že je vše jasné. Hudba ve hře je proti té původní lehce remasterovaná a doslova nádherná. Sedne ke hře jak ulitá a skvěle tvrdí atmosféru. Já jako „vychutnávač“ herní hudby oceňuji již zmíněný jukebox – není nad to si píchnout do uší sluchátka, vrazit do své konzolky dohranou FF IV Advance, zapnout jukebox a poslouchat…

Grafika předělané hry je poplatná stáří původního kousku. Byla však docela značně vylepšena, což je znát hlavně na efektech a na backgroundech v bitvách. Text byl nově a o poznání kvalitněji přeložen, ovšem jeho čitelnost na malém GBA displeji je celkem na hraně. Dá se to, ale tvůrci konverze mohli zvolit lepší font.

Verdikt: Final Fantasy IV Advance je vynikajícím portem vynikající hry. Její příběh je doslova filmový a žádný hollywoodský trhák by se za něj stydět nemusel. Hratelnost je čistá a pohodová, akorát nervóznější povahy mohou mít potíže s dosti brutální obtížností.  Hra navíc nabízí dost atraktivních bonusů a odlišností vůči původní verzi. Prostě se právoplatně jedná o devítkovou věc a povinný nákup.

Hodnocení: 9,0/10

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6
AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com
All right reserved