| Nintendo Wii | ||||
|---|---|---|---|---|
|
| Nintendo DS | |||
|---|---|---|---|
|
| Ostatní | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
|
| Main Menu | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
| User login |
|---|
| Informace |
|---|
| Links |
|---|
|
|
| Reklama |
|---|
|
|
|
|
| Final Fantasy Tactics Advance - Final Fantasy poněkud jinak |
| Napsal Torham | ||||
| 20/03/07, . | ||||
|
Městečko St. Ivalice žije poklidným až nudným životem. Právě sem se přestěhoval nenápadný chlapec jménem Marche. Netuší, že potká mlčenlivého Mewta, netuší, že se stane něco, čemu nebude moci věřit a přitom je to pravda...a na vině je obyčejná stará ošoupaná kniha. Obyčejná? Asi nikoliv, protože jsou v ní roztodivné znaky i obrázky zvláštních stvoření..a její hřbet je bohatě zdobený a na jejích deskách přečteme: Gran Grimoir... Už mnoho titulů (nejpřesvědčivěji se to povedlo dvěma dílům geniální série Advance Wars – recenze na nzone.cz) ukázalo, že platforma GBA je jako stvořená pro tahové strategie. Dnes si povíme o další tahovce – tahle ale tentokrát má v názvu veleslavné sousloví „Final Fantasy“. Jedná se o Final Fantasy Tactics Advance (dále jen zkráceně FFTA), hru, která je derivací PSX bomby Final Fantasy Tactics (FFT). Obě hry se odehrávají ve stejném světě Ivalice, ovšem to je snad to jediné, co je spojuje. Asi největší rozdíl je v příběhu hry. V FFTA zavítáme do ospalého městečka St. Ivalice, kde se seznámíme s nově přistěhovaným chlapcem Marchem a jeho bratrem Donedem stiženým chorobou, kvůli níž jezdí od malička na invalidním vozíku. Marche se ve škole skamarádí s tichým Mewtem a upřímnou Ritz. Na začátku hry nám Square-Enix naservírují – překvapivě – koulovačku. Ne neděste se, je to naprosto parádně odvedený tutoriál, díky němuž musím S-E vyseknout pochvalu. Po jejím dohrátí se odehraje velice zajímavé intro… Po koulovačce totiž Mewt koupí starou ošoupanou knihu (jedná se o legendární Gran Grimoir, která mění svět a okolí četnáře, což ale Mewt netuší!), kterou měl již dříve vyhlídnutou. Spolu s Ritz jdou na návštěvu k Marchemu, kde se všichni tři spolu s Donedem do ní začtou. Nadcházející noc by nebyla ničím vyjímečným, kdyby….kdyby se Marche neprobudil ne v St. Ivalice, ale v podivně vyhlížejícím městě za slunečného počasí, kde naráží ne na lidi ze svého okolí, ale na různá humanoidní stvoření, která připomínají cokoliv, jen ne člověka (ale i „klasické“ lidi tu Marche najde). A záhy jedno z těchto stvoření urazí a je nucen s ním bojovat Postavy jsou ve hře docela propracované, jak je u S-E zvykem, ale na detailní a hluboké profily postaviček z FF Marche a jeho kamarádi nemají. Na druhou stranu se bavíme o tahovce, takže to nevidím jako výrazné mínus. Kromě hlavní čtveřice (Marche, Doned, Mewt a Ritz) tu najdeme třeba dobráckého Moogla Montblanc, s nímž se Marche potká záhy po probuzení se a který mu pomůže v začátcích. Roli tu má i Mewtův otec Cid (konkrétně v Ivalice je Judgemasterem) a taky královna Remedi. K postavám samozřejmě patří i rasy. Tady jich je 5, což bohatě dostačuje. Kromě lidí (Humans), tu máme Bangaa (kříženci lidí s ještěrkami), Viery (výhradně ženy – člověk se zvířecíma ušima), Moogly (pozná každý, kdo hrál nějaké FF) a nakonec shrbené Nu-moue, kteří člověka nepřipomínají vůbec. Po první bitvě s uraženým Bangaa a další porci dialogů jdeme na mapu světa Ivalice. Ta je celkem velká a pohybujeme se na ní po jakýchsi navzájem propojených „políčcích“, přičemž platí, že co jeden tah (pohyb) o 1 pole, to jeden den ve hře. Tahle pole jsou zatím až na tři výjimky prázdná, ale postupem hry si na ně budeme umisťovat symboly lokací – například města, hory, řeky, pláně, lesy, jeskyně, atd. Hráče na mapě reprezentuje celkem hezká postavička Marcheho a hýbeme se klasicky – ukážeme kurzorem na cílové pole/lokaci a potvrdíme. Po určitém postupu ve hře na mapě nebudeme sami – budou se tu pohybovat i klany (postavičky v červeném oblečku), s nimiž si můžeme zabojovat. Jádrem hry jsou města, respektive putyky v nich (Pubs). Tam totiž seženete mise (celá hra je vlastně dělená na mise). Když si popovídáte s chlápkem za pultem, můžete si vybrat ze seznamu misí, přičemž platí, že ta první v seznamu je příběhová, ostatní jsou vedlejší. Za každou misi platíte informační poplatek a můžete si projít informace o misi (podmínky vítězství, potřebné předměty/povolání, odměna za splnění mise a mnohé další) a pak zaplatit, což se rovná přijetí mise. Tu spustíte příchodem do určité lokace nebo setkání s určitým klanem (na mapě má modré oblečení). V určitým případech se příběhová mise spustí sama po vstupu do určité lokace, aniž by jste ji přijali v putyce. Misí jsou ve hře 4 typy – bojové (klasický střet), dispatch (bohužel nejčastější typ – jde o pověření jedné vaší postavy touto misí a tato postava ji bude plnit na vlastní pěst, vrátí se po určité době – buď po určitém počtu uplynulých dní, poražených nepřátel či svedených bitev), dalším typem jsou klanové bitvy (přímý střet s klanem) a nakonec mise turfové (boje o území). Misí je ve hře 300 (!!!), z toho 24 příběhových, ale hra není jen na pár hodin. Obvykle ji budete hrát několik DESÍTEK hodin! Bohužel, drtivá většina misí je dispatch typu a mimo příběh hra tak záživná není, už jen proto, že na mnoho misí potřebuje tzv. Mission Itemy, bez nichž se nehnete. Co se týče vás, nejste klasická družina ala FF. Jste klan. Klan, který může mít až 26 členů (do boje si ale můžete vzít jen 6 členů!) a reputaci si získáváte plněním misí a dobýváním území. V určitém stadiu hry budete získávat také „Clan Levely“ a „Clan Skilly“ v určitých oborech, což jsou podmínky pro přijetí některých misí. V závislosti na vaší reputaci se k vám hlásí noví členové – závisí jen na vás, jestli je přijmete či nikoliv Každá postava ve hře je definována rasou a povoláním. Rasy již máme za sebou, takže na řadě jsou povolání. A tady se S-E vytáhli naprosto totálně. Hra má přes 20 (!!) jobů – povolání a jejich systém je neuvěřitelně propracovaný, avšak snadno pochopitelný. Tento systém totiž jasně definuje, jaká rasa může mít jaké povolání. Třeba většina ras může mít povolání Black/White Mage (černý/bílý mág), ovšem třeba jen člověk se může těšit z benefitů vrahounského Ninji a zase jen Viera se může stát obávaným Red Mage.Jenže na začátku dostupných povolání napočítáte jen pár. Ne nevodím vás za nos s těmi více než 20 joby. Totiž některá povolání jsou složitá na zvládnutí, takže se prvně musíte dostatečně procvičit v povoláních základních (máte je ze začátku – je to kupříkladu Black Mage, White Mage, Soldier, Warrior, Monk, Thief, Archer a Fencer), to znamená, že musíte ovládnout daný počet abilit (schopností) daného povolání. Pak můžete v závislosti na vaší postavě, její rase, povolání a ovládnutých abilitách přejít na expertní povolání (jedná se např. o Snipera, Ninju, Red Mage, a mnohé další). Povolání lze ve hře měnit kdykoliv, pokud zrovna nebojujete nebo nechcete měnit povolání postavě poslané na misi. Další parádní věcí na hře jsou schopnosti – ability – postav. Sem se počítají i kouzla. Každé povolání má sadu abilit, jež se postava může naučit. V zásadě jde o to, že některé kousky vybavení (zbraně/zbroje/štíty/helmy a další) umožňují postavě daného povolání naučit se danou abilitu (například zbraň Rod učí postavu povolání Black Mage ability Thunder, Fire a Blizzard, přičemž tady jde o kouzla). V bitvě postavy krom EXPů a odměny sbírají AP (Ability Points), za něž se učí novým schopnostem v závislosti na aktuálním vybavení. Až postava nasbírá daný počet AP pro danou abilitu, tak se ji naučí („namasteruje“), čili již nebude muset požívat vybavení, které tuto abilitu učí. Masterování abilit je veledůležité hlavně kvůli přechodu na expertní joby (viz výše). Abilit jsou 4 druhy – Action (používají se v boji v menu Action, tyhle ability mají dva sloty, tedy lze použít třeba ability jobu a itemy, nebo ability dvou jobů, pokud je postava umí), Reaction (reakce na útok protivníka, třeba vděčný Counterattack a mnohé další), Support (pomáhají postavě, třeba Shieldbearer dovoluje postavě užívat štít bez ohledu na job) a Combo Ability (pokud ji má více postav, lze spustit ničivý skupinový útok). Přejděme k boji. Ten je klasický tahový, kde pohneme postavičkami, pokud je to možné, zaútočíme či použijeme ability/kouzla. Neexistuje „Player/Enemy Phase“, jak je to třeba v AW, postavy (vlastní i nepřátelské) se střídají podle atributu „Speed“. Pohyb i útok je veden ve čtvercové síti, přičemž platí, že zbraněmi útočíme na nejbližší okolí (4 pole), výjimku tvoří luky, pušky, kopí a kouzla, případně techniky či skilly (ability).Každá postava má určitou šanci na zásah, která se zvyšuje útokem ze stran či ze zadu. Po provedení akce je ještě třeba zadat „facing“, čili určit, na jakou stranu se bude postava dívat. Kouzlení je klasika – po výběru kouzla (samozřejmě stojí nějaké ty MP) se objeví cílová oblast, do níž můžeme zakouzlit. Platí, že většina kouzel nezasahuje jen bod (zaměřené pole), ale i jeho bezprostřední okolí, tedy třeba bleskem můžete sesmažit až 5 postav (jedna ve středu formace a ostatní po jejích stranách). V boji se zobrazují statistiky (HP, MP, level, šance na zásah, odhad počtu ubraných HP zamýšlenou akcí, atd.) postavy, na níž je kurzor, což je velice užitečné. V boji ale nejste i s nepřítelem sami. Jsou tu i postavy na Chocobech v pancířích. To jsou soudci. A tím se dostáváme ke snad nejlepšímu systému FFTA. Tihle soudci mají za úkol hlídat dodržování pravidel. Ano, pravidel, čtete dobře. Královský palác vždy na každý den vyhlašuje pravidla týkající se boje určující, co je zakázané a co doporučené. Za zakázanou akci dostane postava žlutou kartu (jako ve fotbale), pokud se jedná o zákeřnost (zabití zakázaným způsobem, zakázaná zbraň ze zadu, opakované provinění), následuje karta červená a okamžitý výlet viníka do vězení ve Sprohmu. Za použití doporučené zbraně/ability jsou JP (Judge Pointy, jsou i za zabití protivníka), za něž vyvoláváte Totemy – magické pomocníky, každá rasa má jednoho, a taky za JP konáte smrtící komba. Pravidla si musíte hlídat, ve hře se totiž neustále přiostřují (ze začátku platí jedno, pak 2, 3 či dokonce 4 pravidla zaráz!) a s půlkou týmu v base se těžko vyhrává. Navíc za každého viníka ve vašem týmu po konci boje následuje trest (snížení levelu, snížení některé statistiky, poplatek, zabavení předmětu, vybavení,…). Po určité fázi hry ale svítá naděje – do rukou se vám dostanou tzv. „Law Cards“ – karty, s nimiž můžete přidávat či mazat pravidla. Ty ale nejsou všemocné (lze mít u sebe jen 20 kousků), takže vás pravidlový systém neustále nutí tvořit komplexní postavy s abilitami od několika jobů a taktizovat. Občas bude bitvu soudcovat sám JudgeMaster Cid, o němž už řeč byla. Ve hře existují dokonce i lokace, kde tihle soudci nejsou, a tudíž tu nejsou ani pravidla. Jásáte? Nejásejte! Soudci chrání postavy před tím nejhorším – smrtí. Lokace bez soudců („Jagdy“) jsou specifické nejen absencí pravidel, ale i tím, že pokud do konce bitvy neoživíte všechny své padlé, tak jste je viděli naposledy! Takže pozor. Stačí jedna zvrtaná bitva v Jadgu a máte VELKÉ potíže kvůli ztrátě zkušeného člena klanu, nebo dokonce celé šestice, pokud bitvu projedete! V FFTA jsou samozřejmě i RPG prvky a na rozdíl od Kingdom Hearts: Chain of Memories je jich celkem dost a poměrně důležitým způsobem se promítají do hry. Postavy klasicky získávají levely, učí se ability, mění joby a používají různé vybavení, přičemž je z čeho vybírat, neboť kousků vybavení je tady doslova požehnaně a ty zajímavější nekoupíte, alebrž je při troše štěstí dostenete po úspěšném splnění nějaké mise. Bohužel si musím postěžovat. Cílem nářků je inventář, který je v pokročilejší fázi hry totálně nepřehledný, budete muset dlouho listovat a ani rozdělení inventáře záložkami na zbraně/helmy/štíty/brnění/předměty moc nepomáhá. Škoda, jinak jsou RPG prvky na solidní úrovni a stejně jako v FF i tady na dávání bodů do statistik zapomeňte, což je ale plus – nic vás neruší, poklidně si hrajete. Obchody jsou naprostá klasika, až na jeden, v němž si můžete koupit zajímavější věci (kupujete náhodně = nevíte, co dostanete, můžete koupit skvělou věc, ale i brak, za nějž by jste požadované peníze nikdy nedali) a do tohohle kšeftíku přibývají předměty linkováním s kamarády (o tom později). V Cyrilu je banka ulovených nestvůr (musíte mít Člověka Lovce – Human Hunter, který umí potvory chytat), z nich dostanete „duše“ (Souls), které pak váš Nu-Moi Morpher může využít k přeměňování se v dané monstrum. Ve Sprohmu je zase basa, v níž můžete navštívit vaše hnijící kamarády – lumpy, co neumějí dodržovat pravidla. Můžete je nechat osvobodit (není to ale zadarmo) nebo prominout jejich hříchy (v tomhle případě si postava odsedí daný počet dnů v base, pak se její trestný rejstřík vymaže). A v dalším městě máte tajný kšeftík s už zmíněnými Law Cards (ty nekupujete, ale vyměňujete). Hraní FFTA je pohodička. Chodíte si po mapě, nakupujete vybavení, berete mise a v neposlední řadě bojujete. Boj je na ovládání jednoduchý, ale chce to taktiku, chytrost. AI je celkem slušná, málokdy porušuje pravidla, takže na to nespoléhejte. Co se týče MP, nemějte strach, po bitvě se MP automaticky doplní na maximum (HP ale ne!). Nikde není zásek, snad jen v místech, kdy v putyce nemáte příběhovou misi, ale stačí se projít po mapě, v určité lokaci se ona mise spustí automaticky po příchodu. Potenciální zásek ale hrozí, pokud neplníte „bokovky“, tedy vedlejší mise, kvůli „Mission itemům“, které jsou potřebné pro většinu misí. To se spíše týká případu, kdy se nespokojíte s dohraným příběhem a půjdete na oněch 300 misí. Ovládání je jednoduché a standardizované – A tl. je akce/potvrzení, B tl. je zrušení akce/návrat zpět, L je zobrazení pravidel a R informace o políčku pod kurzorem na mapě světa. Technické zpracování načnu samozřejmě zvuky a hudbou. Obojí je velice pěkné, zvuky zase zní tak, jak by měly a hudba je taky velice solidní, především motiv hrající v bitvách. Grafika je isometrická jako u FFT na PSX, ovšem je vše menší (logicky kvůli malému displeji GBA). Na druhou stranu S-E umí titěrné a přitom detailní postavičky, FFTA nejsou výjimkou. Prostředí jsou vyvedena velice hezky, co na tom, že to jsou dlaždice (platí pro bitevní arény). Efekty jsou minimalistické, ovšem velice hezké a hra je opravdu velmi přehledná, i když se najde nějaká „zašitá“ postavička třeba za ostatními postavami nebo za stromem, apod. Celkové shrnutí a hodnocení je následující: FFTA se nemá za co stydět, GBA si může připsat další majstrštyk v oboru „tahové strategie“. Je to parádní hra, která podobně jako Advance Wars dává důraz na taktiku umocněný geniálním systémem pravidel a parádním řešením problematiky jobů a abilit. Technické zpracování plně odpovídá standardům GBA her, takže tady ošizeni nebudete. RPG prvky rovněž šizeny nejsou, tady na rozdíl od zmíněných KH: CoM plná spokojenost. Akorát musím vytknout příliš velké množství pasivních „Dispatch“ misí a určitou nudu a repetitivnost po dokončení příběhové linky hry. Rovněž inventář není ideálně řešen, což docela naštve, zvláště v pokročilé fázi hry, kdy máte přehršel věcí, hlavně zbraní. Naopak délka hraní je špičková, FFTA není chvilkový „chlebíček“. Malinké zklámání znamená také multiplayer linkováním, protože se nejedná o očekávané střety hráčských klanů, alebrž pouze o kooperační mise, kdy od každého hráče bojují v bitvě tři postavy. Hráči si mohou měnit předměty i postavy (odtud plyne zboží do již zmíněného speciálního obchodu). Takže FFTA je kvalitní kus herního GBA softwaru, dávám 9/10Error, missing joomlaboard config file! Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Přidat jako oblíbený (20)
Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6 |
||||
| < předchozí | Další > |
|---|
| Novinky | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
||||||||||||||||